Román Echtzeitalter rakouského spisovatele Tonio Schachingera vyhrál Německou knižní cenu pro rok 2023. Dle anotace mě zaujal méně než dvě finalistky ze shortlistu, ale ty zrovna byly v knihovně Goethe-Institutu vypůjčené, zatímco Echtzeitalter stál vystavený na polici, tak jsem využila příležitosti - kvůli udělení ceny o něj určitě stoupne zájem.
Zpočátku jsem si četbu užívala, i když mi dávala zabrat - autor se vyžívá v dlouhých komplikovaných souvětích, která se nezřídka táhnou přes celý odstavec. Bavila mě ironie, se kterou autor popisuje život dospívajícího Tilla a poměry na elitním vídeňském gymnáziu, v nichž se zrcadlí celá rakouská společnost.
Jenže po nějaké době jsem si začala říkat: Kdy už se konečně začne dít něco pořádného?! V téměř polovině knihy (43 %, abych byla přesná) docházím k závěru, že to, co jsem zpočátku považovala za pouhý náčrt prostředí a charakteru hlavní postavy, je zřejmě vlastní “děj”. Píšu ho v uvozovkách, protože v textu nedokážu rozlišit žádnou kontinuální dějovou linku. Vypravěč řetězí drobné každodenní události Tillova života, mnohdy banální, a ty mě prostě nezajímají dost na to, abych v četbě pokračovala. Když jsem poprvé četla o tom, jak Till doma zapomněl knihu na hodinu literatury a jak se spolužáky, kteří byli ve stejné situaci, vymýšleli, jak se vyhnout trestu od jejich sadistického třídního, tak mi to ještě přišlo jakžtakž zábavné. Když ale Till stejný problém řešil poněkolikáté, už mě to akorát štvalo. Jakkoli se mi líbí forma vyprávění, nevynahradí nezajímavý obsah. Kniha bude určitě zajímavější pro někoho v podobném věku a životní situaci jako její hlavní hrdina. Já už mám školního prostředí plné zuby - i proto jsem před rokem a půl odešla z gymnázia, kde jsem učila.
Říkám si, jestli bych přecejen neměla číst dál. Jestli se v románu přecejen něco nestane. Vždyť dostal nejprestižnější cenu pro německy psané knihy! Ale zároveň se mi do toho vůbec nechce. A myslím, že necelá polovina je dostatečně reprezentativní vzorek textu. Pokud se v knize něco stane, mělo se to začít dít už dávno.
