Mareike Fallwickl je populární rakouská spisovatelka, která píše hlasitě feministické romány. Plánovala jsem začít dvěma staršími, ale když se nakladatelství Vyšehrad rozhodlo česky vydat ten zatím poslední, kvůli FOMO jsem změnila plány 😅
Taky už jste se někdy rozčilovaly nad tím, jak to, že ty nejhodnotnější činnosti – péče o druhé – jsou v naší společnosti oceňovány nejméně? A to buď nedůstojnými platy (viz např. ošetřovatelky) a nebo rovnou vůbec (starost o děti, domácnost, nemohoucí členy rodiny). A není náhodou, že tyto role většinou zastávají ženy. V románu Und alle so still / A všechno ztichlo si autorka představuje, co by se stalo, kdyby si ženy jednoho dne řekly “a dost” a prostě přestaly tyhle činnosti vykonávat. Nejdřív si několik žen v tichém protestu lehne na zem před nemocnicí, v dalších dnech se k nim ale přidávají další a další a systém se začíná hroutit…
Sledujeme tři hlavní postavy, jejichž příběhy se proplétají. Privilegovaná influencerka Elin trpí závislostí na sociálních sítích a absencí blízkosti ve vztazích. Protest je první smysluplnou věcí v jejím životě, do které se může zapojit a skrz ni zažít pocit sounáležitosti. Ruth je oddanou zdravotní sestrou, která v práci pokračuje, i když se nemocnice kvůli odchodu ostatních žen hroutí, pro stávkující má přesto pochopení. Nuri je dospívající muž z dělnické rodiny, který si na živobytí vydělává, kde může – za barem v nočním klubu, jako nemocniční zřízenec, rozvozem jídla i úklidem. Protože obětí systému jsou nejen ženy, ale třeba i přistěhovalci nebo sociálně slabší.
Nejvíc mě bavilo líčení každodenních strastí, o kterých toho vím málo: Nuriho zážitky s prekérní prací zprostředkovanou aplikacemi; důsledky zhoršujícího se podstavu na fungování nemocnice. Tedy věci, co se dějí běžně. Tam, kde autorka zapojila fantazii, tedy vyprávěním vlastní stávky, mě nepřesvědčila. Šlo o zvláštní směs idealismu (ženy drží při sobě, pečují o sebe navzájem) a drsných předpovědí (četná zranění a úmrtí v důsledku absence pečujících žen, násilí ze strany mužů a státu), která klouzala po povrchu. Dialogy postav příliš často sklouzávaly k manifestu autorčiných názorů.
Závěr: Skvělý námět, jehož zpracování mě ale moc neuspokojilo. Každopádně ale nabízí spoustu podnětů pro diskuzi! Jestli se domluvíš německy, přidej se ke mně 8.1.2026 online!
UPDATE: Moji recenzi dalšího autorčina románu najdeš tady.
