Před rokem jsem přečetla debut Fatmy Aydemir Ellbogen a letos konečně přišli na řadu Dschinns (Džinové), na které jsem četla samou chválu.
Poznáváme v nich tureckou rodinu žijící v Německu, která má šest členů: otec Hüseyin, matka Emine, dcery Sevda a Peri a synové Ümit a Hakan. Hüseyin přišel do Německa jako Gastarbeiter a postupně se k němu připojil zbytek rodiny. Zatímco on a manželka žijí relativně tradičně, jejich děti už vyrostly v Německu a vidí proto věci jinak. Co mají všichni členové rodiny společné, je nějaký ten kostlivec ve skříni, přičemž každý má svého a o některé se spolu dělí.
Román je rozdělen do šesti částí, každá z nich se zaměří na jiného člena rodiny, takže se na události díváme jeho perspektivou a skrze flashbacky poznáváme jeho minulost. Autorka se vypořádává s celou řadou témat: generační konflikt, kulturní rozdíly, role mužů a žen, postavení queer osob, útlak menšin, vyrovnání s traumatem, kulturní identita.
Většinu času mi prolínání témat přišlo zcela přirozené, ale když na konci došlo k jednomu velkému odhalení, říkala jsem si, jestli už to přecejen není trochu moc témat na jeden román, trochu moc kostlivců na jednu rodinu. Na druhou stranu mě to finále fakt dostalo a četla jsem ho se zatajeným dechem, zatímco v předchozích částech byly okamžiky, kdy jsem se trošku nudila. V tom se můj zážitek podobal tomu, který jsem měla z Ellbogen (viz moje loňská recenze tady).
Každopádně Dschinns, které česky vydal Host, vřele doporučuju, ať už jako vhled do života turecké menšiny v Německu nebo jako hutné rodinné drama.
