Od Naomi Alderman jsem četla tři její starší romány, z nichž dva se mi líbily natolik, že jsem autorku tehdy zařadila mezi svoje nejoblíbenější. Byla jsem proto zvědavá i na její nejnovější dystopii.
Ta se odehrává v blízké budoucnosti, kdy technologické monopoly zcela ovládly svět. Majitelé tří nejmocnějších firem, které nápadně připomínají Metu, Amazon a Apple, se navzájem nenávidí, je tu však jeden společný cíl, kvůli kterému jsou ochotni se sjednotit - záchrana sebe sama před koncem světa. Za tímhle účelem si staví rozsáhlé bunkry stranou civilizace a na tajných schůzkách domlouvají, jak se do nich včas a nenápadně ukrýt. Jenže každý z těch tří má někoho blízkého, komu není osud zbytku světa lhostejný. Když se tihle tři blízcí spojí, dokážou konec světa odvrátit?
Paralelně sledujeme osudy youtuberky Lai Zhen, která má kanál o prepperství. Když se ji někdo jednoho dne pokusí zabít a život jí zachrání záhadná aplikace na jejím mobilu, musí vyřešit hned dvě záhady najednou - kdo ji chtěl zabít a proč, a co to je za aplikaci a jak se ocitla na jejím mobilu.
I když jsem The Future poslouchala v audiu, často jsem musela koukat do textu. Postav je hodně a mají neobvyklá jména, často jsou popisovány fiktivní technologie, dějové linky se střídají a různě proplétají a kapitoly skáčou v čase. Román mě bavil a s jeho poselstvím souzním, přesto ve mně nezanechal hlubší dojem. Zřejmě jsem vynaložila tolik energie na to se v příběhu zorientovat, že už mi nezbyla na to vnímat myšlenky ukryté pod napínavým dějem.
