Dvě postavy se střídají v jednom bytě. Jan Němec napsal příběh Daniela, Jana Šrámková příběh Zuzany. Na rozdíl od podobných počinů je tu originální grafická stránka – člověk čte vždy jen levou stránku, na té pravé je text druhé postavy vzhůru nohama. Údajně lze knihu začít z obou stran. Je to dobrý nápad a dobrý marketingový tah – však i mě na román nalákal. Témata zpracovávaná v samotném příběhu mě totiž až tak nezajímala a kdyby tu nebyl ten experiment s formou, knize bych nevěnovala pozornost.
Danielova část, kterou jsem začala, se mi celkem líbila. Byla napsaná zajímavým jazykem plným nápaditých tropů. Obsahově mě ale nechytla. Daniel analyzuje svůj vztah s umírajícím otcem, který mu celý život dával sežrat, že není syn podle jeho představ. Soucítím s Danielem, ale jeho otec-kokot si nezaslouží, aby na něj plýtval tolik mentální energie. A Daniel sám se zachová trochu jako kokot vůči Zuzaně. Nejvíc na Danielově části oceňuju popisy živočišného průmyslu. Daniel totiž pracuje ve výzkumáku živočišné výroby a reflektuje to, co se tam dozvídá. Pro mě nic nového, pro řadu čtenářů ale určitě ano. Tohle je nenásilný způsob, jak je o tom informovat.
Od četby Zuzaniny části mě nejdřív odradily dojmy spoluúčastnic čtenářského klubu. Zkusila jsem prvních pár stránek, začátek mi nedával moc smysl, pak jsem se chytla a docela se mi to i líbilo, přesto jsem dala přednost jiné knize a pohrávala si s myšlenkou, že Byt už nikdy nedočtu. Když jsem objevila audioverzi, v Zuzaně jsem přecejen pokračovala a nakonec jsem z ní nadšená. Její způsob vyprávění je plný energie, emocí a humoru. Přestože je mi její životní situace vzdálená, bylo pro mě snadné se do ní vcítit. Trochu mě mrzí, že jsem ji poslouchala až několik měsíců po přečtení Daniela, protože si z něj už moc nepamatuju a tak mi příběh do sebe nezapadl tak, jak by mohl, kdybych ho měla čerstvě v paměti. Třeba si audioknihu někdy poslechnu znovu celou.
